Auf Achse

Postavy: Lilly Evansová, James Potter
Období: Období záškodníků
Obsah: Můj druhý songfic
Věková hranice: Bez omezení
Beta-read: Slunenka

„Hele, Evansová,“ upozornil Sirius Jamese. Ten se skoro instinktivně obrátil za sebe a uviděl rudovlasou dívku, jak jde sama sebevědomým krokem po studenty přeplněné chodbě. Trochu se mu sevřel žaludek. Včera slíbil Siriusovi, že se jí dnes naposledy zeptá, jestli by s ním někam nešla na rande. Pak už ji nejspíš nechá být a zkusí to u jiné dívky, i když mu to rvalo srdce na kusy. Nemohl už vydržet, jak ho pořád trápila tím odmítáním. Poslední pokus a pak asi už konečně vzdá…

You see her, you can´t touch her
You hear you, you can´t hold her
You want her and you can´t have her
You want to, but she won´t let you

Viděl ji, ale nemohl se jí dotknout. Slyšel ji, ale nemohl ji držet. Chtěl ji, ale nemohl ji mít. Chtěl… tohle všechno chtěl, ale ona ho nenechala. Bolelo ho to, mučilo ho to, ale jí to bylo úplně jedno. On ji miloval, ale ona ho nenáviděla.

She´s not so special, so look what you´ve done, boy
She´s not so special, so look what you´ve done, boy
She´s not so special, so look what you´ve done

„Poslouchej,“ obrátil se na Jamese Sirius, když spatřil ztrápený výraz v jeho tváři. „Evansová není jediná holka na světě. A navíc, ona není nic speciálního. Podívej, co to s tebou dělá! Nervy máš v kýblu a vůbec se s tebou nedá mluvit, není s tebou rozumná řeč!“
„Já vím,“ zahučel jeho zamračený kamarád. „Běž napřed, du na to.“
„Fajn,“ rezignoval Sirius a zrychlil krok, přičemž pokukoval po kočkách z Havraspáru.
Kdežto James šel rovnou za Lilly. „Hej, Evansová!“
„Dej mi pokoj Pottere!“ odvětila automaticky Lill, aniž by se otočila, nebo zastavila.
„Ne! Počkej! Eva… Lilly!“
To zapůsobilo, i když ne moc. Tentokrát se otočila, ale věnovala mu jenom jediný ošklivý pohled, než šla dál svou cestou. Najednou odbočila doprava, do prázdné, úzké chodbičky. James šel okamžitě za ní. „No tak přece počkej!“ volal na ni zoufale.
Lilly se kupodivu zastavila. „Co chceš?“ vyjela na něj podrážděným tónem a její smaragdové oči se zavrtaly do těch jeho.

You see her, you can´t touch her
You hear you, you can´t hold her
You want her and you can´t have her
You want to, but she won´t let you

Zase to na něj přišlo. Viděl ji, ale nemohl se jí dotknout. Slyšel ji, ale nemohl ji držet. Chtěl ji, ale nemohl ji mít. Chtěl… chtěl tohle všechno. Chtěl se jí dotýkat, chtěl ji držet, chtěl ji mít u sebe, chtěl… ale ona ho nenechala. Bylo to k nevydržení.
„Chci se tě na něco zeptat,“ dostal ze sebe na konec James.
Lilly si posměšně odfrkla. „Já s tebou na rande nepůjdu.“
„Proč ne?“
„Proč? Já ti mileráda povím proč. Protože si jenom nemožný a nafoukaný frajírek, který myslí jenom na sebe, ne na nikoho jiného. Protože každého kolem sebe jenom šikanuješ, zvlášť Snapea. A to jenom proto, že ti závidí. Ale ty místo toho, aby sis ho nevšímal, radši ho necháš viset hlavou dolů a dokonce mu stáhneš kalhoty. Jsi jenom obyčejný ubožák!“ běsnila Lilly a oči se jí malinko zalily slzami.
Toho si však James nevšimnul. Drtila ho totiž tíha jejích slov. Byly jako jed, který se mu pomalu rozléval v žilách a ničil ho.

And now I´m nailed above you, gushing from my side
It´s with your sins that you have killed me
Thinking of your sins I die
Thinking how you´d let them touch you
How you´d never realise that I´m ripped
And hang forsaken
Knowing never I will rise again

„Ty to nechápeš! Nic nechápeš! Já tě miluju a tímhle si mě zničila, zabila! Pořád myslím na to, co jsi mi řekla a umírám. Ty by sis to nikdy neuvědomila, jak se cítím, jak mě to bolí, když mi řekneš NE!“
Lilly se roztřásl spodní ret. Rychle se otočila na podpatku a rozběhla se, teď už s opravdovými slzami v očích pryč.
Nechala tam stát Jamese samotného, s jejími slovy, které mu pořád neodbytně zněly v hlavě.
„Stejně se tě nikdy nevzdám,“ zašeptal.

Komentáře